Jak se cestovalo (Mnichov - Vancouver)

Boeing 747 važí 178756 kg, od čumáku k ocasu měří přes 70 metrů a na palubu pojme až 524 cestujících. Toto letadlo svými rozměry představovalo dlouhou dobu to největší, co osobní letecká doprava znala. Dnes je Boeing sice překonán ještě větším Airbusem A380, ale i tak ve vás nutně vzbudí jistý respekt.

Respekt míchaný se strachem se mě zmocňoval nejen při pohledu na letadlo na letišti, ale především v letadle  10 kilometrů nad zemí. Těžko si představit sílu větru, která způsobí, že letadlo, které váží tolik jako stádo průměrných afrických slonů (cca 23,88 kusů) sebou hazí nahoru a dolů, jako kdyby šlo o papírovou vlaštovku. V takových chvílích se můj mozek zabývá vzpomínáním na shlédnuté díly pořadu o leteckých katastrofách, což mě velice uklidňuje. Nicměně let z Londýna do Vancouveru trvá něco málo přes osm hodin a turbulence zabraly dohoromady asi tři minuty, což v konečném součtu nic hrozného není.

Pokud využíváte k přepravě British Airways, tak máte na palubě, kromě oběda a večeře, nárok na téměř neomezený přísun nápojů, moc se to neví a Airways to sami nezmíní, přesto je to jeden z postřehů, který mi přijde užitečný. 

Poslední chvíle v Evropě

Samotnou cestu je pak možné strávit různě, někdo kouká na filmy, někdo spí. Já se snažil spát, protože mě osobně cestování vždycky vyčerpá. Je zvláštní, že ikdyž během cesty většinu času prosedíte a žádnou fyzickou aktivitu nevykonáváte, jste vždy unavení, nebo alespoň já jsem byl. Stejně tak je zvláštní srovnávání se s časovým posunem během letu. Je celkem zajímavé, že když odlétáte z Londýna v 16:00 a do Vencouveru dosednete v 18:00 hodin večer téhož dne, nějak netušíte kam se podělo těch osm hodin strávených v letadle.

Každopádě po osmihodinách letu jsme štastně dosedli na vacouverské mezinárodní letiště. Počasí z okénka vypadalo víc než povědomě. Déšť, vítr a trocha sněhu. Sníh je pro lidi z Vancouvru neobvyklý. Díky přítomnosti oceánu jsou totiž zimy spíše mírné a deštivé. Poprašek sněhu tedy způsobil na letišti značný poprask. Na runwayi, která vypadala jako rozsvícené Vánoce, bylo možné vidět různé bagříky a nespočet dalších strojů, které bojovaly se sněhem se zapnutým žlutým majáčkem. 

My jsme už tou dobou kráčeli skrz letištní terminál směrem k imigračnímu oddělení.